Newsletter 9/2019

Jaké změny v oblasti daní si pro nás zákonodárci chystají od roku 2020?

 
Avízem pro příští rok 2020 jsou plánované novely zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). Tyto novely přináší následující návrhy změn:
1. Zdanění příjmů korunových dluhopisů emitovaných i před rokem 2013
  • Změna se týká zákona o daních z příjmů, který se doplňuje o přechodné ustanovení, jímž se odstraňuje výjimka ze zdanění úrokových příjmů plynoucích z tzv. korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013.
2. Objektivnější pravidla daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven
  • Balíček obsahuje mimo jiné změnu metody tvorby technických rezerv pojišťoven pro účely daně z příjmů právnických osob. Daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II.
    Tento systém je odolnější vůči případnému nadhodnocování ze strany poplatníků, neboť výši takto stanovených technických rezerv může pojišťovna ovlivňovat výrazně méně než u stávajícího postupu, který vychází ze zákona o účetnictví.
  • Rezervy tvořené podle účetních předpisů tak již nadále nebudou daňově uznatelným výdajem. Další změnou v přístupu je, že vzhledem k tomu, že se o technických rezervách tvořených podle zákona upravujícího pojišťovnictví neúčtuje, budou rezervy v pojišťovnictví promítány do základu daně formou mimoúčetních úprav výsledku hospodaření.
  • Předpokládá se, že přechod na nový systém povede k poměrně velkému dopadu na daňovou povinnost pojišťoven a zajišťoven, proto se navrhují přechodná ustanovení, která by tuto jednorázovou daňovou povinnost měla rozložit na dvě zdaňovací období.
3. Konec nejasností při placení daně z nemovitých věcí
  • Daňový balíček přináší též upřesnění podmínek osvobození pozemků s vybranými krajinnými prvky formou změny v oblasti daně z nemovitých věcí. Změna spočívá v přesnějším vymezení krajinných prvků, které budou podléhat osvobození od daně z nemovitých věcí.
    Osvobozeny tak budou skupiny dřevin, stromořadí, travnaté údolnice, meze, příkopy, mokřady, pokud bude tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků.
    Bude stanovena přechodná doba do konce roku 2021, ve které bude aplikován i stávající rozsah osvobození dle zákona o dani z nemovitých věcí. Poplatníci tak budou mít dva roky na to, aby si nechali krajinné prvky, které se nacházejí na jejich pozemcích, zapsat do evidence ekologicky významných prvků.
    Dále budou osvobozeny příkopy, mokřady, močály, bažiny, skalní útvary, rokle a strže, pokud jsou na pozemcích ostatních ploch mimo zastavěné území obce a nejsou užívány k podnikání.
    Zachováno bude rovněž osvobození pozemků, na nichž se nachází ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně. Jednoznačným cílem je, aby krajinné prvky, které zadržují vodu v krajině, nemohly být za žádných okolností daňově znevýhodňovány.
4. Omezení osvobození výher z hazardních her pro fyzické osoby
  • Nově by měly být osvobozovány výhry z hazardních her od daně z příjmů pouze do částky 100 000 Kč (například Sazka, Sportka, včetně účtenkové loterie). Tuzemský provozovatel, který vyplatí výhru vyšší než 100 000 Kč, tak bude povinen srazit nebo vybrat daň z tohoto příjmu. Pokud se bude jednat o výhru z obdobné zahraniční soutěže, je tento příjem nesnížený o výdaje základem daně a fyzická osoba ho musí uvést v daňovém přiznání.
5. Úpravy v návaznosti na implementaci směrnice ATAD
  • Zamezení duplicitnímu zahrnutí tzv. kapitalizovaných úroků do výpočtu limitu pro uznatelnost výpůjčních výdajů (dle návrhu bude možné použít již pro zdaňovací období započatá od 1. dubna 2019)
  • Řešení omezení uznatelnosti výpůjčních výdajů u společníků osobních společností – např. k.s. a v.o.s. (dle návrhu bude možné použít již pro zdaňovací období započatá od 1. dubna 2019)
  • Nastavení režimu zdanění při přeřazení majetku bez změny vlastnictví z jiného členského státu Evropské unie do České republiky pro cenné papíry oceňované reálnou hodnotou
  • Nová pravidla zdanění zahraniční ovládané společnosti pro případ, kdy je taková společnost držena nepřímo přes základní investiční fond (dle návrhu bude možné použít již pro zdaňovací období započatá od 1. dubna 2019)
6. Další změny
  • Za mateřskou společnost je navrženo považovat vedle obce a dobrovolných svazků obcí i další veřejnoprávní korporace v podobě krajů a státu, resp. České republiky
  • Vymezení a sjednocení terminologie týkající se mezinárodních smluv (zahrnuje i zákon upravující zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu)
  • Zpřesnění právní úpravy v otázce, kdy poplatník může daň zaplacenou v zahraničí uplatnit jako daňově uznatelný výdaj.

EET

 
Rozšíření EET na zbývající obory by mělo nastat od 1. dubna nebo 1. května příštího roku v závislosti na tom, kdy novela vyjde ve sbírce zákonů.
Elektronická evidence tržeb (EET) se rozšíří na zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly. Spadat pod ni budou nově řemeslníci, advokáti, účetní, lékaři nebo taxikáři. Některé služby a zboží, například vodné a stočné, audio knihy, ale i točené pivo se přesunou do nejnižší, desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Příslušnou novelu zákona o EET a související novelu zákona o DPH 24.9.2019 podepsal prezident Miloš Zeman.
Novela umožní mimo jiné malým podnikatelům s hotovostními tržbami do 600.000 korun evidovat tržby v off-line režimu pomocí papírových účtenek. Poslanci na návrh opoziční ODS a za pomoci vládních sociálních demokratů vyňali z EET některé sociální služby.
Rozšíření EET na zbývající obory by mělo nastat od 1. dubna nebo 1. května příštího roku. Záleží na tom, kdy novela vyjde ve sbírce zákonů.
Na návrh vlády se do nejnižší sazby DPH přesouvá například vodné a stočné, stravovací služby, úklidové práce nebo domácí pečovatelské služby, které dosud spadají do sazby 15 procent. Do nejnižší sazby předloha zařazuje rovněž opravy oděvů, obuvi, kol nebo kadeřnické služby, které jsou v základní sazbě 21 procent. Stejně tak se z nejvyšší do nejnižší sazby přesouvá točené pivo. Novela také obsahuje přesun audio knih a elektronických knih do desetiprocentní sazby DPH z nynějších 21 procent.
 

Zásadní změna v DPH v podobě Quick fixes je zde. 

Jaká opatření zasáhnou firmy nejvíce?

Od 1.ledna 2020 nastane nejzásadnějších změna poslední doby týkající se DPH a to novela zákona o DPH, kterou zavádí rychlé opravy systému DPH – tzv. quick fixes.
Jedná se o povinnou implementaci evropského práva.Touto novelou se změní například mechanismus uplatnění DPH u konsignačních (call-off) skladů, kdy příjemce zboží již nebude DPH odvádět automaticky při fyzickém naskladnění zboží. Nově definován je princip přiřazení přepravy u řetězových transakcí a striktně stanoveny jsou i podmínky správného vykazování dodání zboží do EU. Zároveň se musí důkladně připravit na nové požadavky týkající se prokazování přepravy zboží do EU.
Souhrně:
Na základě těchto změn by od ledna 2020 měla v celé Evropské unii fungovat jednotná pravidla pro tyto čtyři oblasti:
Konsignační sklady – Doposud se zboží přesuny do skladu zdaňují automaticky k datu naskladnění. Nově bude zdanění navázáno na převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Změny si budou vyžadovat veškeré nové nastavení pro současné daňové zacházení se sklady a i vedení jejich evidencí.
Podmínky pro osvobození dodání zboží do jiného členského státu
Přiřazení dopravy v rámci řetězových obchodů – bude upraveno, k jaké dodávce se přiřadí přeprava, kterou v řetězové transakci (2 a více po sobě následujících dodání spojených s jednou přepravou) uskuteční prostřední osoba. Nyní bude důležité, jaké DIČ předloží prostřední osoba svému dodavateli. Pouze dodání s přepravou je možné klasifikovat jako intra-komunitární dodávku, která může být potenciálně osvobozená od DPH. Zbývající dodání naopak představují lokální dodávky a musí být zatíženy DPH na výstupu. Tento krok změny je důsledkem častých chyb firem, kdy zpětně dochází k doměrkům DPH u dodávek, které finanční správa překlasifikuje na lokální.
Prokazování přepravy zboží do jiného členského státu – nejkomplikovanější změna prokazování přepravy zboží do EU. Od ledna dojde ke značnému zpřísnění. Dodavatel, který chce prokázat, že zboží bylo přepraveno do EU (což je jedna z podmínek pro osvobození tohoto dodání od DPH), bude v praxi muset vlastnit 2–3 sobě si neprotiřečící dokumenty potvrzující přepravu. Ty musí být navíc vystaveny různými, na sobě nezávislými stranami. Subjekt vydávající dokument nesmí být zároveň závislý ani na prodávajícím ani na pořizovateli. Již nyní tak vyvstává řada otázek, do jaké míry lze podmínku nezávislosti vlastně naplnit.
Tyto změny jsou pro firmy velice zásadní a proto doporučujeme důkladnou přípravu a konzultaci s odborníky.Pro jakékoliv informace nás neváhejte kontaktovat:

Dalibor Baštýř

Tak už i v Česku je digitální daň na spadnutí
Ministerstvo financí vládě poslalo návrh na její zavedení v příštím roce, a to se sazbou sedmi procent.
Daň dopadne zejména na technologické vůdce jako je Facebook nebo Google. Do rozpočtu má podle plánů ministerstva přinášet každoročně zhruba pět miliard korun.
Ministerstvo financí ČR své kroky zdůvodňuje, že záměrem je spravedlivé zdanění velkých technologických společností, které jsou neusazeny v ČR a též, že navrhovaná digitální daň je pouze dočasným řešením, a to do okamžiku, kdy dojde ke shodě na úrovni EU nebo OECD a implementaci jednotné digitální daně.
Zdanění budou podléhat společnosti ze skupin s celosvětovým obratem nad 750 milionů eur, které z vybraných digitálních služeb v Česku generují příjem více než 50 milionů korun.
Zdanění budou podléhat ale pouze společnosti s výnosy z cílených reklamních kampaní a prodeje uživatelských dat přesahujících 5 mil. Kč. V případě využívání digitálního rozhraní je minimální limit nastaven na 200 tis. uživatelů. Podstatným kritériem pro zdanění příjmu z digitální služby v Česku bude místo registrace IP adresy počítače či mobilního telefonu, nikoliv místo sídla příjemce služby, jemuž je fakturováno. Pokud bude například cílená reklama zhlédnuta z IP adresy s registrací v ČR a následně reklamní služba fakturována zadavateli reklamy v zahraničí, bude podléhat část příjmu za tuto reklamní službu zdanění v ČR. Část příjmu bude záviset na podílu českých osob (IP adres registrovaných v Česku), které reklamu zhlédly. Podobná pravidla budou platit i pro zprostředkování obchodu prostřednictvím víceúčelového rozhraní nebo prodejů dat o uživatelích. Rozhodující bude vždy, zda alespoň jednou osobou, pro kterou byl obchod zprostředkován, je český subjekt, případně zda prodávaná data generovali čeští uživatelé.
Uvedená pravidla budou klást velké nároky na určení, zda společnosti, ať již české nebo zahraničí, dani vůbec podléhají a na postup, jak zajistit data pro splnění této nové daňové povinnosti.
Z návrhu zákona zatím není zřejmé, jak se bude postupovat v případě, kdy podle IP adresy nelze určit stát, ve kterém se uživatel nachází, a zároveň není známo bydliště uživatele. Návrh zatím zároveň neuvažuje možnost manuální softwarové přeměny IP adresy. Návrh zákona počítá s platností od poloviny roku 2020.
Růst digitálních společností je mnohem rychlejší než růst ekonomiky jako celku, přičemž největší digitální podniky mají v Evropské unii obrovskou uživatelskou a spotřebitelskou základnu. Uživateli Facebooku je například 42 % Evropanů. V České republice se nachází necelá 2 % těchto evropských uživatelů.
V rámci digitální ekonomiky je většina internetových stránek lokálních (tzn. navštěvovaných pouze v rámci jedné země). Nicméně největší podíl celkového provozu digitálního prostředí připadá na mnohem menší množství globálních internetových stránek (a tím tedy společností, které jsou globálními lídry – např. Facebook, Alphabet, Microsoft, Priceline Group a další)
Jak uvádí Evropská komise (2018),průměrný roční růst příjmů předních digitálních společností činil v uplynulých sedmi letech přibližně 14 % (např. průměrná míra růstu sektoru digitální reklamy činila v uplynulých pěti letech přibližně 14 %, přičemž lze očekávat trend postupného snižování této průměrné míry růstu). U společností působících v oblasti informačních technologií a telekomunikací dosahoval průměrný roční růst zhruba 3 % a u ostatních nadnárodních společností 0,2 %. Toto svědčí o dynamice a potenciálu digitálního odvětví. Otázkou bude, zda 7% sazba daně může a ovlivnit rozvoj poskytování digitálních služeb u nás?
Následující diagram ukazuje, jak je činnost uživatelů v rámci internetového prostředí v rámci Evropské unie velmi intenzivní.
Co se stane na internetu v EU za jediný den?
 
internet (1)
PRÁVO

Evidence skutečných majitelů v novém kabátě

V návaznosti na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (dále jen „V. AML směrnice“) byl ministerstvem spravedlnosti vypracován návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, který by měl sjednotit roztříštěnost právní úpravy evidence údajů o skutečných majitelích.
Nový zákon by měl přinést jasnější vymezení definice skutečného majitele, kterým by měla být fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo uplatňuje koncový vliv.
V případě, že skutečný majitel nepůjde ani při vynaložení veškerého úsilí určit nebo je osobou uplatňující koncový vliv právnická osoba, která skutečného majitele nemá, nová právní úprava zavádí možnost zapsat do evidence skutečných majitelů tzv. „osobu ve vrcholném postavení“. Takovou osobou bude někdo, kdo zajišťuje každodenní řízení výkonu činností právnické osoby a je při výkonu této funkce přímo podřízen statutárnímu orgánu právnické osoby nebo jeho členovi, nebo je členem statutárního orgánu právnické osoby nebo osobou v obdobném postavení nebo zastupuje právnickou osobu v tomto orgánu.
Podstatnou změnou oproti stávající úpravě je zavedení sankce za nesplnění zákonné povinnosti zapsat svého skutečného majitele do evidence skutečných majitelů. Obchodní korporace měly na zápis skutečného majitele do evidence skutečných majitelů do 1.1.2019, tuto povinnost však splnilo jen malé procento obchodních korporací, jelikož za nesplnění povinnosti nehrozila žádná sankce. Dle zákona o evidenci skutečných majitelů by za neprovedení zápisu do evidence skutečných majitelů mohla být uložena pokuta až do výše 50.000 Kč, v případě nesplnění povinnosti ani po výzvě až do výše 250.000 Kč.
Nově by měla být evidence skutečných majitelů veřejně přístupná, jako je tomu například u obchodního rejstříku, a zápisy do ní by měli být oprávněni provádět i notáři. Zákon by měl být účinný na konci roku 2020. Vzhledem k hrozbě sankcí doporučujeme provést zápis skutečného majitele do evidence skutečných majitelů co nejdříve.
 

Tereza Vochtová

Doložení marketingových nákladů nemusí vždy stačit

Nejvyšší správní soud (NSS) vydal během roku  dva důležité rozsudky vztahující se na marketingové náklady  a prokázání jejich uskutečnění transakcí.
Doklad o marketinkových službách, jako jsou doposud objednávky, pořízené fotografie z akcí, potvrzení o platbě, atd. samo o sobě nemusí správci daně stačit.
Pokud ten  získá pochybnosti o skutečné realizaci transakce, přechází důkazní břemeno opět na daňový subjekt. Ten je povinen prokázat kdy, kým, v jakém rozsahu a jaké ceně byla marketingová služba poskytnuta. Spojené osoby pak musí navíc prokázat, zda byla cena stanovena na úrovni ceny obvyklé.
Rozsudek sp. zn. 7 Afs 138/2018 – ze dne 13.6.2019
 Nedávný rozsudek se týkal vyhovění kasační stížnosti, kterou podala Finanční správa v oblasti daně z příjmů, a to u přesunu důkazního břemene na daňový subjekt týkající se právě výše uvedených skutečností nutných k prokázání přijetí/poskytnutí marketingových služeb. V tomto rozsudku NSS potvrdil povinnost daňového subjektu přispět k objasnění obchodního případu.
Daňový subjekt A předložil správci daně dokumenty týkající se marketingových nákladů – smlouvu o zajištění reklamy a propagace se společností B, faktury, bankovní výpisy a video záznamy. Správce daně si chtěl tyto skutečnosti prověřit u společnosti B, která byla ovšem nekontaktní. Na základě svědeckých výpovědí a dalších zjištění došel správce daně k závěru, že jsou tyto služby neprokázané – a to tak, že nebyla zpochybněna realizace služeb jako takových, ale kdo tyto služby poskytl.
Daňový subjekt A ve sporu argumentoval, že pro něj bylo důležité skutečné provedení těchto služeb a již mu nemohou být vyčítány nedostatky v obchodním řetězci následných poskytovatelů služeb.
NSS tuto argumentaci odmítl a připomněl z dřívějších rozsudků, že je třeba, aby daňový subjekt sám prokázal, jak transakce proběhla. V tomto případě tedy muselo být doloženo jakým způsobem daňový subjekt B umožnil umístění reklamy. To prokázáno nebylo – nebylo vlastně prokázáno, že fakturované reklamní služby byly provedeny dodavatelem uvedeným na daňovém dokladu (daňový subjekt B), v rozsahu a čase tam uvedeném.
Rozsudek sp. Zn. 2 Afs 131/2018 – ze dne 29.5.2019
Tento rozsudek se týkal poskytování marketingových služeb mezi spojenými osobami – NSS zde zamítl kasační stížnost podanou daňovým subjektem ve věci stanovení zjištěného rozdílu, o který se ceny za reklamu mezi daňovým subjektem a osobami s ním jinak spojenými lišily od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných cenách a vztazích.
Správce daně v tomto případě prokázal existenci řetězce jinak spojených osob a také rozdíl mezi cenami sjednanými a cenami obvyklými. A tak daňovému subjektu upravil základ daně u marketingových nákladů právě o tento zjištěný rozdíl, kde aplikoval § 23, odst. 7 ZDP.
Daňový subjekt namítal, že jednal pouze s prvním dodavatelem v řetězci a nevěděl tak a vědět nemohl o celém řetězci. Argumentoval také tím, že sjednaná cena je odůvodněna nárůstem tržeb v následujících daňových obdobích. To ovšem nebylo soudem přijato, neboť argumentaci „reklama měla požadovaný účinek“ nemohla vést z racionálnímu odůvodnění rozdílu mezi cenou sjednanou a cenou referenční.

POZVÁNKA na IT seminář, kterému porozumíte.

9.10.2019 10-13 hod.,včetně oběda
účast zdarma

Chcete konečně vědět, jak pořádně a efektivně řídit všechny interní procesy ve Vaší firmě?

CO
O NÁS
ŘEKLI KLIENTI

„ Moje vášeň pro gastronomii, něco originálního a přitom českého je přesně to, čím nyní žiji ve své nové restauraci U Matěje. Mám to štěstí, že jsem obklopen lidmi, na které se mohu spolehnout s ostatními provozními záležitostmi. Jedním z nich je i NSG MORISON, která mi pomáhá s účetnictvím a já se mohu maximálně soustředit na to, co mě baví nejvíce, a to je inovace dobrého jídla pro hosty, co se přišli najíst do prostředí, kde se cítí jako doma.“, říká Jan Punčochář, majitel restaurace U Matěje.
Jan Punčochář, majitel restaurace U Matěje
Rolovat nahoru