Newsletter 5-2019

obsah

V  březnu tohoto roku rozhodl Nejvyšší soud ve svém usnesení (sp. zn. 27 Cdo 3885/2017) o několika zásadních otázkách týkajících se náležitostí pozvánky na valnou hromadu akciové společnosti, rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku a souladu usnesení valné hromady s dobrými mravy.
V  našem newsletteru Vám přinášíme nejdůležitější závěry tohoto rozhodnutí. 

 1. Náležitosti pozvánky na valnou hromady akciové společnosti – návrh usnesení a jeho zdůvodnění 
Ustanovení § 407 odst. 1 písm. f) ZOK stanoví náležitosti pozvánky na valnou hromadu, která má mimo jiné obsahovat návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění. Nejvyšší soud v  této věci posuzoval, zda jako zdůvodnění usnesení valné hromady o rozdělení zisku postačí, že pozvánka na valnou hromadu pouze odkazuje na pro daný rok zpracované dokumenty o ekonomické situaci společnosti.  

Rádi bychom Vám zrekapitulovali vyhlášený daňový balíček (zákon 80/2019 Sb.), o jehož obsahu jsme Vás informovali v minulých vydáních Newsletteru.Dovolujeme si zrekapitulovat hlavní změny, které novela přináší:DPHJednatel není pro účely zákona o DPH považován za osobu povinnou k daniImplementace směrnice týkající se poukazů (jednoúčelové, víceúčelové poukazy)DUZP u služeb poskytovaných s nájmem, které nejsou jeho součástí – datum zjištění skutečné částkyPodstatné rozšíření možností oprav základu daně v případě nedobytných pohledávekNová pravidla pro doručování daňových dokladů a opravných daňových dokladůZnovuzavedení 5letého testu pro osvobození u nekolaudovaných nemovitostíPovinnost provádět úpravu odpočtu u oprav nemovitostí přesahujících 200.000 KčNemožnost volby zdanění nájmu u nemovitostí sloužících k bydlení (od roku 2021)Nová úprava osvobození u služeb souvisejících s dovozem a vývozemRozšíření možnosti uplatnit odpočet DPH u nových registracíÚpravy v oblasti tuzemského režimu přenesení daňové povinnostiDaň z příjmů právnických osobPovinnost plátců příjmů plynoucích ze zdrojů v ČR daňovým nerezidentům oznamovat správci daně tyto příjmy i v případě, že jsou osvobozené od daně nebo v ČR nepodléhají zdaněníImplementace Směrnice ATAD – omezení daňové uznatelnosti nákladových úroků, zdaňování zahraničních ovládaných společností, zdanění při odchodu – exit tax, hybridní nesoulady (obě posledně uvedené změny od roku 2020)

V úterý 26. března 2019 byla Evropským parlamentem přijata Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, která zásadním způsobem mění úpravu autorského práva zejména v prostředí internetu.

Procedurální hlasování
Část poslanců EP se snažila na poslední chvíli směrnici zmírnit alespoň vypuštěním dvou článků, mediálně známých jako článek 11 a 13, tyto změny však přijaty nebyly, ba dokonce ani nebylo svoleno k hlasování o takových změnách. Někteří z europoslanců posléze uvedli, že při procedurálním hlasování o projednání navrhovaných změn směrnice hlasovali jinak, než chtěli. Ačkoliv chybně hlasující poslanci své pochybení oficiálně deklarovali, jednací řád Evropského parlamentu opakované hlasování nepřipouští. Konečná podoba předpisu, proti kterému po celé Evropě protestovali statisíce lidí je tak velmi pravděpodobně ovlivněna vadným procedurálním hlasováním.Obsah kontroverzních článků Článek 15 Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, laické veřejnosti znám jako článek 11, cílí na „poskytovatele služeb informační společnosti“, pod tímto si lze představit např. Google Zprávy nebo jiné agregátory zpravodajství.

Podle přijaté směrnice by tito poskytovatelé měli platit vydavatelům tiskových publikací spravedlivou a přiměřenou odměnu za použití jejich obsahu. Půjde tedy o text (nebo jeho části), náhledové obrázky, fotografie atp. Výjimka je stanovena pro hypertextové odkazy, velmi krátké úryvky a jednotlivá slova, které lze dále sdílet bez omezení. Právo na odměnu za použití tiskové publikace zaniká po 2 letech od zveřejnění publikace a nevztahuje se na publikace zveřejněné před účinností směrnice.

S účinností daňové novely od 1.4.2019 plátci daně mají novou reportovací povinnost. Finančním úřadům se musí oznamovat příjmy, které u nás podléhají srážkové dani, ale jsou od ní osvobozeny nebo zdanění nepodléhají na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
Měsíčně se budou oznamovat platby typu dividendy, úroky, apod., což jsou tzv. nezdaňované nebo osvobozené platby od srážkové daně a to takové, které přesáhnou částku 100 tisíc Kč. 
Na stránkách finanční správy je již k dispozici příslušný formulář. V praxi to již znamená, že  v případě, že již v dubnu byly vypláceny příjmy, první oznámení již musí být podáno v květnu. Lze však také požádat finanční úřad o zproštění oznamovací povinnosti, a to až na 5 let. Bohužel však zatím není známo, jaké důvody pro zprostření plátce od této oznamovací povinnoti by to měly být. Doporučujeme firmám, které vyplácí příjmy, a na kterou se tato povinnost vztahuje, zvážit oznamovací povinnost. 

1. července 2019 je pro mnoho firem letošním termínem pro  podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob.Proto přinášíme pár upozornění na nejčastější chyby a které by Vám neměly uniknout, zvláště s přihlédnutím k poslední novele zákona o daních z příjmů ( ZDP).Věnujte pozornonost těmto okruhům: Časté chyby  se dělají v opravných položkách k pohledávkám a odpisy pohledávekMnohdy se firmy ptají,  zda mohou k rozvahovému dni uskutečnit rozpuštění zákonné opravné položky k pohledávce a odepsat pohledávku do daňově uznatelných nákladů a to v případě, že se pohledávka během roku promlčela?  Znění novely zákona o daních z příjmů (ZDP) tuto možnost neumožňuje a daňová uznatelnost tohoto nákladu by mohla být v případě daňové kontroly zpochybněna samotným správcem daně.Pro sladění s ZDP je nutné mít vnitropodnikově nastavený systém, kde lze odepsat pohledávku a rozpustit

Nabytí vlastnického práva k dokončené nebo užívané bytové jednotce  či samostatném rodinném domě nebo stavbě rodinného domu  jsou dle § 7 odst. 1 zákonného opatření 340/2013 Sb. osvobozena od daně z nabytí nemovitých věcí. V uvedených případech je tedy nabytí novostavby od daně osvobozeno od daně. Stává se však, že například novostavba rodinného domu je rozdělena na bytové jednotky a na nabytí nového bytu (na rozdíl od nabytí celého rodinného domu anebo od nabytí jednotky v bytovém domě) v tomto případě zákonné opatření výslovně nepamatuje. Ačkoli údajně některé finanční úřady logicky uznávají osvobození i v těchto případech, jiné daň v těchto případech požadují.

Rolovat nahoru