Na co si dát pozor v daňových přiznáních pro právnické osoby

autor textu: Ondřej Štědrý, daňový poradce

Podání daně z příjmů právnických osob se blíží. Proto, na co si dát pozor?

1. července 2019 je pro mnoho firem letošním termínem pro  podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob.Proto přinášíme pár upozornění na nejčastější chyby a které by Vám neměly uniknout, zvláště s přihlédnutím k poslední novele zákona o daních z příjmů ( ZDP).
Věnujte pozornonost těmto okruhům: 
Časté chyby  se dělají v opravných položkách k pohledávkám a odpisy pohledávek
Mnohdy se firmy ptají,  zda mohou k rozvahovému dni uskutečnit rozpuštění zákonné opravné položky k pohledávce a odepsat pohledávku do daňově uznatelných nákladů a to v případě, že se pohledávka během roku promlčela? 
 Znění novely zákona o daních z příjmů (ZDP) tuto možnost neumožňuje a daňová uznatelnost tohoto nákladu by mohla být v případě daňové kontroly zpochybněna samotným správcem daně.
Pro sladění s ZDP je nutné mít vnitropodnikově nastavený systém, kde lze odepsat pohledávku a rozpustit daňovou opravnou položku ještě před samotným promlčením pohledávky.
Další chybnou oblastí je problematika technického zhodnocení v oblasti leasingu versus pronájmu
 
Při ukončení nájemní smlouvy se mohou výrazně prodražit mnohdy daňové následky . Již při uzavírání nájemní smlouvy, kdy na pronajatých prostorech bude probíhat technické zhodnocení a vy jako nájemce budete mít právo ho odepisovat, vyžaduje situace vedle právního aspektu, též nutný daňový pohled nad tuto situaci.
Například když ukončíte nájemní smlouvu a od pronajímatele nedostanete žádnou náhradu za vynaložené výdaje na odstranění technického zhodnocení prostor, neodepsaná část technického zhodnocení se nenávratně stane daňově neuznatelným nákladem. Proto je nezbytné mít již v době uzavírání smlouvy na paměti daňové dopady, které mohou příjít. Avšak toto může mít negativní dopad i na samotného pronajímatele, pro kterého může znamenat neodepsaná část technického zhodnocení zdanitelný příjem.
Držba podílu v dceřiné společnosti
Správné ošetření osvobozeného příjmu v podobě podílu na zisku vyplaceného dceřinou společností obvykle ve společnostech nedělá větší problémy. Kde se občas chybuje, je oblast souvisejících nákladů. V návaznosti na ZDP je nutné veškeré přímé náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti ošetřit jako daňově neuznatelné a v případě nepřímých nákladů musíme být schopni prokázat, že jsou nižší než 5 % vyplacené dividendy, nebo právě hodnotu ve výši 5 % vyplacené dividendy ošetřit jako daňově neuznatelný náklad. V návaznosti na rozhodnutí krajského soudu (29 Af 53/2016 – 88) je nutné vnímat okolnosti nepřímých nákladů v širším kontextu a být obezřetní, pokud předpokládáte jejich nulovou výši. Snadno se totiž můžete dostat do důkazní nouze a čelit doměření nepřímých nákladů podle výše uvedené fikce 5 % vyplacené dividendy, a to včetně souvisejících sankcí.
Kombinace odpočtů, darů, slev a zápočtu daně
V případě, že ve vaší společnosti řešíte komplexnější daňové přiznání, zahrnující např. odčitatelné položky od základu daně (odpočet na výzkum a vývoj, odpočet na podporu odborného vzdělávání, daňová ztráta), poskytnutá bezúplatná plnění (dary), slevy (např. z titulu investiční pobídky nebo zaměstnávání zdravotně tělesně postižených) či např. zápočet daně zaplacené v zahraničí, je velmi důležité věnovat pozornost pravidlům jejich uplatnění a vzájemné provázanosti příslušných ustanovení. Jelikož např. dary nelze přenášet do dalších let a nabízí se tak automaticky jejich upřednostnění v rámci snižování základu daně třeba před přenášenou daňovou ztrátou (přenositelná až 5 zdaňovacích období), takovýto přístup by byl hrubou chybou.

2 thoughts on “Na co si dát pozor v daňových přiznáních pro právnické osoby

Komentáře nejsou povoleny.

Rolovat nahoru